Ladislav Nezdařil

Fotogalerie

Narodil se 8. února 1922 v Rožnově pod Radhoštěm, dětství prožil v blízkých Tylovicích. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí byl totálně nasazen v Osvětimi. Po válce pak na Karlově univerzitě v Praze vystudoval obory srovnávací literatura, romanistika a germanistika. Pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd (Kabinet pro moderní filologii), později jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu pedagogického, od roku 1960 byl profesorem Státní jazykové školy v Praze.

Za své hlavní vědecké dílo Česká poezie v německých překladech (Praha, Čsl. ak. věd, 1985) dostal rakouskou literární cenu. Publikoval germanobohemistické a pedagogické studie v různých odborných a vědeckých časopisech. Ve spolupráci s Petrem Demetzem (spolužák z let studií, nyní univerzitní prof. v USA - New Haven) připravil k vydání německou antologii české poesie 20. století - Der Herrgott schuldet mir ein Madchen ("Pánbůh mi dluží jednu holku" / Mnichov, 1994). Následující rok přeložil a připravil k vydání knihu P. Demetze - Pražská léta R.M.Rilka (1988).

Pod pseudonymem Jan Sutnar vydal knihy básní Tiché lásky (1943) a Talisman (1945), která vznikla v Osvětimi. Sbírka Horní chlapci, která je významným pokusem o spojení básnických postupů moderní poezie s tradičními formami lidové písně, se dočkala čtyř vydání: v letech 1968, 1970, 1983 a naposledy zásluhou Danuše Drahotové - Nezdařilové a TKA Rožnov pod Radhoštěm v roce 2002. Třetí vydání bylo rozšířeno o kapitolu Sadné zrno, která obsahuje třináct - do té doby nepublikovaných básní, poslední vydání pak obsahuje vedle původních, cenzurou nezměněných verzí básní i, v kapitole Paralipomena, básně do té doby nezveřejněné. Čtvrté vydání pak uzavírá výbor z korespondence s významnými osobnostmi kultury. Polovina nákladu IV.vydání Horních chlapců vyšla ! s bonusovým CD Sadné zrno, na kterém jsou nahrány básně L. Nezdařila zhudebněné Tomášem Kočkem, speciálně pro toto vydání. Na motivy sbírky vznikly televizní filmy - Černý kapitán (Ostrava 1976) a Búrajú starú pec (Brno 1978). Scénické zpracování uvedla v roce 1976 pražská Viola.

Ladislav Nezdařil žil v Praze a v Tylovicích u Rožnova pod Radhoštěm. Zemřel 15.ledna 1999.

"...Je to kniha plná písní a v nich je znamenitě vysloven kraj, který také znám. Hned ta první báseň je pěkná, ba přepěkná..."
Jaroslav Seifert

V niterně hlubokém, bytostném sepětí s krajinou hor, s životem hory, s jejími legendami a jejími lidmi, vyvolává básník obrazy dávných zbojníků a v atmosféře návratů do míst dětství znovu objevuje i zdroj i nepomíjející hodnotu lidové písně, oné písně, která české poezii dala už nesčetné podněty svou svěží obrazností a výmluvnou citlivostí.

Výrazové mistrovství a původnost básnického přístupu k nejcennějším tradicím tvoří vlastní hodnotu sbírky a zakládá i osobitý přínos básníkův k ryzímu odkazu lidové slovesnosti; jeho veršem proniká totiž velmi jemný a přesný moderní obraz, který do tradičních forem lidové poezie zapadá kupodivu zcela přirozeně.

Neméně překvapující je pronikavost, s níž tyto básně evokují lidský osud v uplývajícím čase a v daném prostoru. S živoucí pamětí je tu zobrazen svět dávné beskydské hory v jejích nezadatelných kategoriích společenských a mravních. Napsána dialektem, a přece bez folklorizování, překvapuje sbírka konečně i jako kniha, která magickými verši zachycuje kraj a horní lidi v uzlových okamžicích jejich existence.

"...Pročetl jsem tu knihu a ocitl jsem se najednou kdesi u pramenů..."
František Hrubín

zpět | nahoru | domů