Moravská

 A když bylo před kostelem,         

 hádala sa duša s tělem.

 

 Tělo, tělo, cos dělalo?

 O dušu jsi nic nedbalo.

 

 Tělo, tělo, tělo hříšné,

 bývalo jsi v světě pyšné.

 

 Chodilo jsi po muzikách

 a já ležím v těžkých mukách.

 

 Chodilo jsi v stříbře, zlatě,

 a já ležím v černém blátě.

 

 Cos vidělo, to jsi chtělo,

 na hříchy jsi nevzpomnělo.

 

 Nedávej mně, duše, viny.

 Bylas ze mnú v každéj chvíli.