Severská

 Ref: Leží na zemi a zpívá,

 leží na zemi a přemítá,

 leží, do nebe se dívá,

 je-li pravda stále ukrytá

 jen tam…?

 Tělo do země mu vrůstá,

 stromy kořenů ho vítají,

 oči otevřou i ústa,

 pohledem se zeptají:

 „Jsi sám?“

 

 Tělo do země mu vrůstá,

 až někam k pramenům,

 tiše říkají mu:“ Zůstaň,

 své žízně zbav se a podívej…

 Vstříc ti jdou ruce kořenů,

 nech se obejmout

 a s mízou stoupej výš a výš…“

 

 Ref: Leží na zemi a zpívá…

 

 Staň se javorem a vnímej,

 jak šeptá listoví,

 nad vrcholy hor se vznes

 na křídlech ptáků,

 jako batole se dívej,

 vítr ti napoví,

 na své zavolej

 a úctu vzdej jim.

 Jak? Víš sám…

 

 Lado!

 Živo!

 Rode!

 Velese!

 

 Ref: Leží na zemi a zpívá…

 

 Tělo do země mu vrůstá,

 až někam k pramenům,

 tiše říkají mu:  „Zůstaň,

 své žízně zbav se a podívej…

 Vstříc ti jdou ruce kořenů,

 nech se obejmout

 a s mízou vzhůru stoupej,

 staň se javorem a vnímej

 jak šeptá listoví,

 nad vrcholy hor se vznes

 na křídlech ptáků,

 jako batole se dívej,

 vítr ti napoví,

 na své zavolej

 a úctu vzdej jim.

 Jak? Víš sám…“

 

 Lado!

 Živo!

 Rode!

 Velese!